O tajemstvích ve skříni
Ve skříni se může skrývat všelicos. Bubáci, které už tam bohudík nemám. Kalorie, které přešívají oblečení, které se mi tam bujaře množí a šijou jako profesionálové (ani není poznat kde zas ubrali). Údajně i kostlivci, ale s těmi jsem se osobně ještě nepotkala. Informace o milencích ukrytých ve skříni pocházejí z dob našich rodičů a prarodičů, kdy ještě skříně měly fortelná dna, na která se mohla postavit dospělá osoba. Do naší skříně se jednou při hře na schovku schovalo moje dítě a dno pod ním prasklo. Momentálně jsem ukryla do skříně moje korálkové bohatství. Ne ty vytvořené, ale materiál. Doslova jsem doplatila na přísloví sejde z očí, sejde z mysli. Korálky schované ve skříni neměly možnost na mě mrknout pokaždé, když jsem šla okolo, a tak z toho byla taková menší tvůrčí krize. Největší metlou lidstva není alkohol, ale lenost. I když jsem měla nějaký nápad a i chuť něco tvořit by byla, tak se mi často nechtělo vytahovat dobře uklizený matroš a nástroje, přebírat krabičky, která je ta správná, a hledat si dobře osvětlený volný stůl. Ale i ta sviňka lenost se dá oblafnout, nechávám si část věcí vytažených, abych na ně viděla. A ono to funguje. Podařila se mi velmi pěkná sada "do mědi", ke které ještě chci přidat naušnice.
A proto nedovolme skříním, aby nás brzdily v našem letu ke hvězdám.